Rychlobruslařka Martina Sáblíková na olympijských hrách ve Vancouveru potvrdila pozici světové jedničky na dlouhých tratích. Středečním triumfem na 5000 metrů získala druhou zlatou medaili a celkově třetí do své sbírky. Vstoupila tak do české olympijské historie, když jako první sportovec získala dvě první místa na zimních hrách.

"Pro mě je tahle olympiáda jako sen. Jela jsem si pro jednu medaili, protože jsem věděla, jak to bude těžké. A teď mám tři. Nevím, co říct. Maximálně díky trenérovi a týmu. Chce se mi z toho brečet," řekla Sáblíková novinářům po závodě, ve kterém jela po dle svých slov "na krev" a druhou Stephanii Beckertovou z Německa porazila jen o 0,48 vteřiny.

Kvůli obrovské únavě ani nedokázala pořádně popsat, jak se cítí. "Nevím, jestli mám radost. Teď mi nic nedochází. Jsem tak mrtvá, že nevím, co mám dělat, a nejradši bych si šla lehnout. Hrábla jsem si snad jako nikdy v životě," přiznala Sáblíková, která se při závodě soustředila jen na to, aby jela technicky správně. "Nejala jsem to, co jezdím v tréninku. To bylo cítit. Říkala jsem si: 'Musíš protahovat nohy do strany a jet v zatáčce, protože jinak tam nedojedeš'," řekla.

Svěřenkyně trenéra Petra Nováka si při svém posledním startu na olympiádě sáhla fyzicky na dno. Málem pak ani nebyla schopná dojít ke stupňům vítězů. "Seděla jsem na schodech a nebyla schopná se zvednout. Až se mě Clara Hughesová ptala, jestli nechci pomoct," řekla Sáblíková. Přesto si pak na nejvyšší stupínek vyskočila. "Musela jsem se koncentrovat víc než při závodě," dodala se smíchem.

Myslela jsem, že se nervozitou zblázním

Sáblíková se na start nepostavila zrovna v dobré pohodě. V posledních dnech byla nachlazená, bolelo ji v krku a v den závodu ani nešla na ranní rozbruslení. Navíc v noci nemohla usnout.

"Všichni sice říkali, že už mám zlato a můžu být klidná, ale já jsem byla nervózní. Řekla jsem si, že chci odplatu za čtvrté místo z Turína a tak jsem se tím znervóznila, že jsem myslela, že se zblázním. Naštěstí to ale dopadlo," oddechla si rodačka z Nového Města na Moravě. Před závodem prý usnula až dlouho po půlnoci a díky práškům na spaní.

Zlato na nejdelší ženské trati, která se standardně jezdí, bylo od ní sice očekávané, ale prý to byla nejtěžší medaile, kterou pětinásobná mistryně světa za poslední tři čtyři roky získala. "A díky tomu je i nejcennější," řekla Sáblíková, které krátce po závodě telefonicky gratuloval premiér Jan Fischer. "Říkal, že si mám teď lehnout a odpočívat. To zvládnu," smála se.